Skřítkové z Křinického údolí - oratorium pro sóla, smíšený a dětský sbor, varhany a orchestr

1.Prolog
2.Odpolední uvítání v Křinickém údolí
3.Díkůvzdání a pokleknutí před krásou údolí
4.Radost z očekávání večera
5.Příprava na noční modlitbu
6.Noční modlitba
7.Meditace nad Kamenickou Strání
8.Evangelium podle Johannesa Brahmse
9.Preludium a chorál
10.Mystérium Svatého Kříže
11.Svítání a odchod duše skřítka
12.Slavnost přijetí smrti
13.Oslava otevřené cesty
14.Slavnost vstupu na Komáří vížku
15.Slavná vidina apokalypsy
16.Epilog

Oratorium Skřítkové vznikalo pozvolna od roku 1988 do roku 1993. Autor opustil nedokončenou Missu brevis Fis dur a hledal nový formální tvar pro vyjádření myšlenky o konci světa. Vznik díla hodně ovlivnila smrt autorovy přítelkyně Jitky Komárkové (1987/12). Formálně oratorium navazuje na programní klavírní koncert zvaný Tisský. Autor si byl vědom velikého úkolu vytvořit úplně nový typ duchovní kompozice a po nedokončených dílech z doby před Missou solemnis, mělo právě toto oratorium být náhradou za tato díla. V této době(1988-1990) se Bok stal posledním žákem Prof.Josefa Páleníčka na pražské AMU,který Boka demonstrativně přijal do sve třídy i přes značný odpor členů tehdejší klavírní komise.Páleníček byl Bokovým ochráncem a ctitelem jeho tvorby .Bok po jeho smrti z AMU odešel a zanechal studia nedokončená.(1991) V roce 1992 začal autor psát partituru. V té době, po změně režimu, díky dirigentu Máriu Klemensovi, začal studovat na konzervatoři v Praze dirigování, což mu bylo v minulosti znemožněno. Rýsovala se možnost oratorium provést na autorově absolvenském koncertě v pražském Rudolfinu. Tato skutečnost byla pro autora velikým povzbuzením k dokončení díla, které by jistě jinak zůstalo též nedokončené. Premiéra díla v červnu 1993 měla obrovský úspěch, i když některé kritiky toto zamlčely. Odborná kritika toto nové Bokovo dílo většinou bagatelizovala. Od této doby bylo jasné, že útoky proti autorovi za komunistického režimu pokračují nezměněně dál, pouze pod jinou zástěrkou. Oficiální hudební scéna ukázala autorovi po tomto veřejném a okázalém úspěchu záda. Fatální následky pro Bokův budoucí profesní život mělo pak jeho nepřipuštění do dirigentské soutěže Pažského jara (1995).
Skřítkové z Křinického údolí jsou prvním dílem z třídílné oratorní trilogie. Stavba Skřítků má obdobnou formu, jaká je např.u Svěcení Jara I. Sravinského. Jsou to attacca propojeny díly, které svými názvy pomáhají posluchačově fantazii, celkově rozvržené do dvou velkých polovin. Epilog na konci díla otevírá možnost pokračování příběhu. V této skladbě se objevují některé moderní prvky. Instrumentace zde představuje jistý kulminační bod, který Bok později opustil a modifikoval instrumentaci skladatelů Elgara a Sibelia. Zcela mimořádné bylo provedení tohoto díla v Kamenické Stráni u Děčína v červnu roku 1994, uprostřed volné přírody, vlastně na místě, kde se oratorium částečně dějově odehrává. Česká televize natočila o této události dokument, který měl též velký ohlas. Třetí provedení se uskutečnilo o den později v chrámu Pany Marie před Týnem v Praze. Od té doby z tohoto díla zaznívá pouze Meditace nad Kamenickou strání (verze s orchestrem,s klavírem nebo s varhanami), kterou autor provádí při bohoslužbách a Cadenza et aria pro fletnu a kytaru. Existuje též klavírní verze celého oratoria. Pokusy o natočení díla z let 1995 až 1998 ztroskotaly a k nahrávce došlo až v roce 2012 v mosteckém přesunutém kostele. Této nahrávky se zúčastnili mnozí interpreti, kteří před 20 lety učinkovali i na premiéře v Rudolfinu.

V roce 2020, téměř třicet let po napsání díla se autor rozhodl celé oratorium Skřítkové zinstrumentovat i do verze pro běžná chrámová provedení. V podstatě se jedná o verzi pro menší orchestr, ve které dříve některá část oratoria zazněla koncertně. Co se vokálních složek v této verzi týká, lze provádět dílo jak v původním znění( 4 soli, smíšený a dětský sbor a jeho soli), tak ve verzi, která vypouští dětský sbor a ponechává ojediněle dětská sóla. Autor se k této práci dodatečně rozhodl pod vlivem negativních zkušeností s oficiálním hudebním establishmentem a zejména různých mediálních manipulací po roce 2016 a chtěl tím umožnit snáze provedení svých velkých oratorních skladeb v budoucí době.

Obsazení: pikola, 5 fléten, 4 hoboje, 4 klarinety, basklarinet, 4 fagoty, kontrafagot, 8 horen, 5 trubek, 3 trombóny, tympány (2 hráči), baterie, varhany, smyčce, banda: 8 trubek, 8 pozounů, 2 tuby, oltářní zvonky-tutti. Kytara a flétna sólo.
sbor SATB, soli SATB, dětský sbor SA

Obsazení ve verzi pro běžná chrámová provedení: pikola, 3 flétny, 2 hoboje, 3 klarinety, 3 fagoty, 4 lesní rohy, 4 trubky, 3 trombóny a tuba, tympány, batteria, kytara a flétna solo, varhany, banda al meno 3 trubky a 3 trombóny a smyčce. Soli: SATB, Coro: SATB, 2 dětské soli

durata: cca 72 min.

copyright: Miloš Bok, všechna práva vyhrazena
webmaster: Petr Postl
design © 2008 Přemysl Havlík